zbytek fotek - - - ZDE - -
Zvětšit mapu
Jelikož Pleven (naše domovské město), je místo bez chuti a bez života, jsme doslova tlačeni k tomu, abychom ho každý víkend opouštěli a vydávali se neznámo kam. Posledně padla volba nejen na jiné město, ale i na jinou zemi a dokonce i kontinent. Náš výlet začal dlouhým cestováním z Russe (kam jsme doprovodili naše české návštěvníky) do Plovdivu a z Plovdivu tureckou liknou přímo do Istanbulu. Istanbul je podle oficiálních údajů zhruba 17-ti milionové město a jako jediné
se rozkládá zároveň na dvou kontinentech- v Borsporské úžině, která odděluje Evropu od Asie. Dříve byl městem hlavním, později se jím stala vnitrozemská Ankara. Nicméně Istanbul je stále největším tureckým městem. Dle našich zkušeností je to město v první řadě obrovské, hektické, kosmopolitní a skoro všichni tu umí anglicky :)
My jsme dorazili kolem osmé hodiny ranní a náš bus zamířil na místní "autobusák" - tady jsme poprvé zpozorovali že to bude trochu jiné město než ta na která jsme zvyklí. Přejet autobusové nádraží trvalo cca 15 minut a jak v normálním parkovacím domě parkují auta, tady tak parkovaly autobusy. Celý ten barák byl jakýsi malý ekosystém se zastrčenými servisy, restauracemi, novinovými stánky atd atd. Vsadil bych se že někteří řidiči žijí jenom tady. V naší agentuře jsme se anlglicko-bulharsko-turecky doptali kde zhruba je náš hotel- že prý blízko a že nás tam můžou hodit jejich normálním autem (= malý bus). Po půl hodině cesty jsme v naší čtvrti - Sultan Ahmed - a hledáme náš hostel. Naštěstí jsme hned ze začátku narazili na ochotné lidi, takže jsme se za chvilku ubytovávali v backpackers hostelu v samém centru starého města.. (ZDE je adresa pro případné zájemce - spalo se v místnostech po 10 postelích - cena byla 10 eur na osobu a noc, včetně snídaně) Naše první kroky ve městě mířily do turistického centra, které bylo nedaleko. Vyfasovali jsme mapu města a vydali se za prvním lákadlem - sultánovým palácem Dolmabahce. Opět- vše bylo obrovské, velkolepé, a další a další superlativy- také vstupní kontrola byla pořádná- rentgen batohu, foťáků i mobilů - jestli to nejsou potencionální zbraně a všudepřítomné podivování se nad našima kapesníma nožíkama- ty všude dostávaly nálepky a zůstávaly na "služebně". Celou dobu nás pak uvnitř komplexu hlídali chlapíci s M16 kama. No možná né přímo nás, ale všichni měli ten pocit. Po paláci následoval přesun do patrně nejznámější zdejší čtvrti Taxim, kde jsme měli sraz se zbytkem naší skupiny. Rychlé nadnárodní kafe ve Starbucks- ano je to hnus pit kafe ze StarBucks v Istanbulu, však sem si ho taky ostentativně nedal!- a pak hlavní cíl dne - plavba trajektem přes úžinu Bospor do asijské části města.
Ze začátku nikdo netušil kam se vydat nejdřív, ale od stánků okolo neustále někdo pořvával že jeho ryby/ kebab/ mušle jsou nejlepší, zhltli jsme teda kebab, ryby, mušle - několikrát v různém pořadí a zjistili že člověk se ani nemusí moc snažit a dav ho do nezjajímavějších míst zanese jaksi sám. Tak se naráz ocitáme na nějakém rybím trhu, kde nebylo možno udělat krok zpět a taky odejít, aniž byste něco od místních ochutnali.
Turci v Istanbulu jsou hrozně milí a srdeční, ale také by vám prodali i to co byste si v životě sami nekoupili. To furt člověk musí odmítat nabízené a přistrčené stolečky, různé živé i mrtvé zvířata, čištění bot, ovoce, neznámé nápoje atd atd. Chvilka nepozornosti a dete dál přežvykujíc bůhví co a v batohu máte živou drůbež. Nejtěžší bylo vymanit se ze spárů dvou čističů bot, kteří se nás chopili hned po vystoupení z lodě- kromě mých pohorek se rozhodli že vyčistí i všechny žabky a sandály v naší skupině- dalo nám to dobrých 10 minut je setřást. V podobném duchu probíhal celý zbytek dne- prošli jsme kus města, poseděli v "hospodě", okoštovali místní pálenku a pivo (obojí bylo nedobré a drahé), pokouřili dýmku a jeli trajektem zpět do Evropy. Jo a jetě sme stihli dát místním turkům- asiatům ochutnant slibovicu z Ratěk kterou jsme měli v pleskačce pro každý případ. Moc se na ni netvářili- viz foto 2 - dokonce tam byl požadavek na zředění vodou, ale z plné pleskačky byla rázem pleskačka prázdná. Druhý den jsme tak tak stihli dvě největší atrakce města - mešity Hagia Sophia a Mordá mešita. Někteří stihli navštívit ještě obrovský zastřešený trh - Grant Bazar, kde je namačkaných kolem 4000 stánků a dá se tu strávit klidně půl dne. Náš čas byl bohužel omezený a za dva dny jsme stihli jen opravdu málo z tohoto kolosu. Autobus nám jel v 18:00- v Plevenu sme byli v 11:00 druhého dne. Oba sme se shodli že je to ještě na minimálně jednu návštěvu :)Martin
Žádné komentáře:
Okomentovat